Zbláznil se trh s energiemi? 4 hlavní důvody, proč elektřina a plyn zdražuje

Ceny elektřiny a plynu prudce rostou. Zjistěte, proč si připlatíte. Brzy vám mohou zmizet tisíce z vaší peněženky.  
 

Jak moc ceny elektřiny a plynu rostou?

Ceny energií na burze rostou nevídanou rychlostí. V minulém roce se elektřina na burze prodávala za 510 Kč za 1 MWh, teď cena přesahuje 3 800 Kč. Ještě větší růst byl u samotného plynu, který stoupal z 350 Kč za MWh na téměř 2 500 Kč.
    

Konec pandemie: Vypusťte žrouty energií

Průmysl. Na celém světě se otevřela ústa jednoho z největších požíračů elektřiny a plynu. Po pandemické hladovce má navíc průmysl pořádný hlad. Všichni se totiž snaží nasytit všeho, co si kvůli pandemii museli upřít. A průmysl to musí vyrobit.
 

Konec uhlí: Čistší životní prostředí zaplatíme drahou energií

Jednou z příčin nárůstu emisí je spalování uhlí a fosilních paliv. Evropská unie z tohoto důvodu začala podporovat odklon od uhlí a zavedla emisní povolenky. Pokud chce elektrárna vyrobit z uhlí nebo z plynu elektřinu, musí si tyto emisní povolenky nakoupit. Ty se v tomto roce staly terčem nejrůznějších spekulativních investičních fondů a jejich ceny tak výrazně rostou. Zatímco v minulém roce se prodávaly za cca 20 eur za tunu oxidu uhličitého, současná cena dosahuje téměř 60 eur. Místo toho, aby se elektrárny soustředily na snižování emisí, promítly jednoduše cenu povolenek do cen pro odběratele energií.
 

Konec stabilních zdrojů: Nedostatek plynu žene ceny nahoru

Poptávka po plynu roste po celém světě. Stále více ho odebírá Čína. I Evropa, která se postupně zbavuje jaderných a uhelných elektráren, plyn potřebuje víc a víc i pro stabilizaci dodávky. Je ovšem závislá na dodavatelích a jen těžko může ovlivňovat jeho cenu.
 

Konec iluzí: Jak úroda jeřabin zdražila plyn

Dalším důvodem je energetická politika Ruska, největšího dodavatele plynu do Evropy. Dne 10. září Rusko dokončilo výstavbu plynovodu Nord Stream 2. Pro to, aby Rusko mohlo do Evropy dodávat plyn z tohoto plynovodu, potřebuje souhlas evropských regulatorních úřadů. Logicky se tedy vyplatilo Rusku dostat Evropu „na kolena“ omezenými dodávkami plynu a vynutit si co nejrychlejší „štempl“ na spuštění plynovodu. Jako jeden z důvodů pro omezení dodávky byla uvedena také velké úroda jeřabin.
 

Konec levných energií: Kdo si připlatí?

Kdo si zafixoval ceny v minulosti u seriózního dodavatele energií, ten si může oddychnout. Nejhůře jsou na tom lidé, kteří zbyli po Bohemia Energy. Ti si připlatí nejvíce. Přejdou k takzvanému dodavateli poslední instance, který pro ně musí za aktuální ceny na burze nakoupit elektřinu i plyn. Výsledkem tak může být, že zatímco v minulosti za 1 MWh elektřiny zaplatili kolem 1 300 Kč, nová cena může přesahovat i 4 000 Kč. U plynu se mohou ceny dotýkat dokonce i 3 000 Kč za MWh, přibližně 3–4× více, než dosud platili. Takové zdražení na začátku topné sezóny může znamenat těžký zásah pro rodinný rozpočet.

V současnosti také vláda uvažuje o dočasném zrušení DPH z elektřiny a plynu po dobu dvou měsíců. To by pro domácnosti znamenalo úsporu přibližně 350 Kč, stát by to však stálo kolem 2 miliardy. Situace se však tím nijak dlouhodobě neřeší, neboť hlavní vlna zdražování nastane v příštím roce. Nižší ceny plynu by pak mohly dokonce podpořit spotřebu, což by jen urychlilo zmenšování rezerv v zásobnicích. Po znovuzavedení této daně by si tak spotřebitelé připlatili ještě více.